Svobodu potřebuješ, abys mohl dýchat. Kdybys sis náhodou myslel, jak je Evropská unie sexy, tak až ti domů přijdou policajti, že sis pro svou potřebu stáhl kopii filmu a že jsi porušil GDPR, i když vůbec nevíš "vo co gou", tak právě tenhle moment ti ukazuje, že tam moc svobody není.
Přímá demokracie je sexy. Víš, co to znamená? Že nevolíš vězeňské dozorce, kteří nad tebou čtyři roky bachaří, ale že si hezky určíš, jak má fungovat tvoje země. A protože jsem vlastenec, tak fandím našim lidem. Kdybys měl někdy pocit, že nevíš, čí jsi, máš tu nejhezčí rodnou řeč, jaká kdy vznikla. A nikdy žádná hezčí nebude. Narodil ses jako Čech a pro mě jsou Češi borci.
Máme nadání udržet si vlastní směr. Garantuju ti, že nebudeme nudní a nikdy nezvednu ruku pro nic, co by ti vzalo tvoji svobodu.
Řekni mámě, že jsem vlastenec, geek, táta, Čech a mám rád mladý lidi.
1978–1983: XENIÁLOVÉ
Tahle zajímavá generace byla popsána teprve nedávno. Jsou to lidé, kteří se narodili do světa analogového, ale vyrůstali už v tom digitálním. Stihli sem přijít zkrátka na pomezí generace X a mileniálů. Dívali se na Xenu, Xénii (sice si dělám legraci, ale i to je vlastně pravda), pamatují si Pedro, do školy jezdili starými autobusy, v pubertě prvním láskám volali z budky na náměstí a první mobil dostali nejdřív k osmnáctinám a byli s tím úplně v pohodě (protože ho stejně ještě nikdo neměl). Vynikají nadáním spojovat staré a nové. Je v nich kousek staré dobré školy i dravosti nového tisíciletí. I když internet používají, knížka je pořád nadevše. Vlastní je jim dobrý smysl pro humor, černý i ten laskavý. A jít si osahat oblečení na štendr do obchoďáku je pro ně stále přirozenější než odkliknout nákup v e-shopu.
